Vinařská architektura v České republice a její podíl k ochraně krajinného rázu

SHRNUTÍ

Dějiny vinařství sahají až někdy k 8. tisíciletí př. n.l. K nim se váží i vinohradnické stavby. Historická forma tradičních účelových viničních staveb búd a sklepů se na našem území postupně rozvíjela od 13. století n.l. a v různých podobách se dochovala dodnes.  Koncem 20. století a na počátku století 21. se v souvislosti s novými výrobními technologiemi a rozvojem vinařské turistiky formuje nová vinařská architektura do struktur, které se snaží svojí funkcí, tvaroslovím či materiály spojit víno se zážitkem. Vzniká tak nový svébytný architektonický styl.

Tato nová architektonická forma skýtá určitou naději na zhodnocení bývalých zemědělských areálů, které po roce 1989 využívají pro klasické zemědělství svůj potenciál pouze ze 40 – 50 %. Mnohé z nich zanikají zcela a do krajiny se tak dostávají nežádoucí brownfields. Místa, kde se daří révě vinné, jsou k této funkci téměř předurčena. Jiné oblasti však nemusí zůstat pozadu. Kromě vína máme třeba chmel, cukrovou řepu i další „technické“ plodiny, které mohou dát areálům novou, smysluplnou náplň. A když se odpoutáme od zemědělství, můžou zemědělské areály sloužit jiné výrobě, řemeslům, službám. I příklady k veřejným nebo obytným stavbám již nejsou ojedinělé. Zájem o bydlení na vesnici narůstá. Proč nákladně investovat do volných zelených ploch, když můžeme zhodnotit ty původní. Přispělo by to jistě k lepší sociální integraci nových obyvatel vesnic.

Obor Architektura na Fakultě stavební VUT v Brně již léta provádí výzkum a studijně-projektovou činnost ve venkovských regionech, s cílem najít co možná nejuniverzálnější metodický postup, jak zhodnocovat původní střediska jednotných zemědělských družstev. Významně pomáhat tvorbě krajinného rázu venkova 21. století.

Ekonomicky. Ekologicky. Esteticky. Ta pomyslná tři E shrnout do jednoho A – Architektura. S nesnadným cílem – ovlivnit myšlení lidí mající co do činění s účelovou zemědělskou výstavbou a pokusit se navrátit architekturu těchto staveb tam, kde její základy položil a v mnohých realizacích barokních statků uskutečnil český architekt světového významu, Jan Blažej Santini – Aichel.