SHRNUTÍ
V tomto příspěvku se zabývám tématem trvalého umění ve veřejném prostoru, které bylo umístěno na území Prahy v rozmezí let 1989 – 2015. Se změnou politického režimu byla zrušena institucionální podpora a legislativa, která zajišťovala vysokou produkci nových realizací. Doposud neexistuje strategie či vize magistrátu ani jednotlivých správních obvodů Prahy, která by podporovala vznik a umisťování uměleckých děl. Výsledky mapování trvalého umění ve veřejném prostoru Prahy prezentuji z hlediska jejich četnosti v jednotlivých správních obvodech, prvotní funkce a vizuální typologie. Popisuji a interpretuji dvě díla, která jsou v mnoha ohledech sobě protipólem. Zajímá mne zejména odpověď na otázku, jak se díla vztahují ke svému kontextu z hlediska prostoru, architektury, dějů, estetiky a významu. Přispívají díla k identitě místa? Do jaké míry jsou nové realizace místně specifické?