SHRNUTÍ
Naše společnost se neustále proměňuje. Ať už je tento vývoj v různých etapách hodnocen jako pokrok nebo naopak období úpadku, projevuje se ve všech odvětvích lidské činnosti, tedy i utváření veřejných prostranství. S měnícími se potřebami společnosti se mění i způsob využití prostor mezi budovami. Ne vždy jsou však nové funkce slučitelné s poměrně stabilní urbanistickou strukturou měst.
Veřejná prostranství jsou živá. Jejich součástí je nejen hmotná struktura, ale také všechen život, který proudí ulicemi a rozkvétá na náměstích. Každá událost – kulturní akce, politické shromáždění, schůzka s přáteli nebo jen náhodné setkání – zanechává otisk v historii místa a podílí se na vytváření jeho jedinečného charakteru; jeho genia loci. I domy jsou živé. Vyrůstají, pomalu stárnou, s přibývajícími lety mění svou podobu nebo jsou nahrazovány novými. Je to přirozený proces, jehož důsledkem je konstantní vývoj veřejných prostranství.
Rozhodování o budoucnosti veřejných prostranství je zodpovědná činnost, neboť má dlouhodobý dopad na život široké veřejnosti a odstraňování vzniklých chyb je obvykle velmi nákladné. Důkazem jsou například prostranství v zástavbě 2. poloviny 20. století, která často nesplňují současné nároky. I tato prostranství však již mají svou historickou hodnotu; jsou obrazem své doby. Pro správné rozhodování o jejich budoucí podobě je proto nezbytné analyzovat nejen jejich současné problémy, ale také hodnoty.
Prezentované metody hodnocení náměstí – multikriteriální hodnocení (pohled architekta-urbanisty), hodnocení skutečných aktivit (pohled sociologa) a dotazníkové šetření (pohled uživatele náměstí) – mohou pomoci odborníkům tyto problémy a hodnoty odhalit. Společná diskuze odborníků, veřejné správy a veřejnosti je tou správnou cestou, vždyť právě schopnost domluvit se je základní výsadou lidské společnosti.