Základní parametry městského mobiliáře

Martin Mrázek

ZHRNUTIE

Jedním z prvních, kdo se začal městským prostorem zabývat, byl Leonardo da Vinci ve svém manuskriptu La città ideale. Po zjištění, že populace města Milána dosáhla kolem roku 1486 hranice 50 000 obyvatel, vytvořil jako první urbanista plán pro moderní a racionální město. Zde jsou pojmenovány jedny z faktorů, které jsou důležité pro vznik městského mobiliáře[1]. Prodlužující se průměrný věk člověka klade na všechny vrstvy obyvatel větší důraz na kvalitu a zdravý způsob života. Podle studií současného stavu populace jsou senioři nejvíce se rozšiřující segment obyvatelstva. Demografický vývoj obyvatelstva naznačuje, že v roce 2017 byla jedna z devíti osob na planetě starší 60 let, tak v roce 2050 bude na planetě každá pátá osoba starší 60 let. V roce 2050 se očekává, že v Evropě bude osob starších 60 let kolem 35 % z celkové počtu obyvatel[2]. Zdravotní a funkční stav se bude od dnešních seniorů lišit. Zdraví lidí i jejich životní ambice se budou zvyšovat. Tímto se výrazně změní role seniorů ve veřejném prostoru a to je také důsledek změny v používání městského mobiliáře. Městský mobiliář je samostatná disciplína. Jedná se o detailní řešení produktů určených pro užívání člověkem v exteriéru.

Prostor, který je navržen pro umístění městského mobiliáře, vychází z požadavků a aktivity uživatelů. Infrastruktura a dostupnost se časem mění podle jejich potřeb. Je proto nutné zajistit komfort lidem, kteří se každý den pohybují ze svého obydlí do místa jejich pracoviště. Jednotlivé plochy jsou již teď rozděleny podle urbanistických plánů na zóny k práci, bydlení, regeneraci a dopravy. Rozvojem nových technologií se některé zóny navzájem prolínají. Není žádný problém pracovat mimo kancelář nebo používat internet a telefonovat ve všech zónách, kde to dříve nebylo reálné. Již vznikají takzvané pointy, místa, kde je k dispozici potřebný komfort[3].

Design prvků městského mobiliáře má být orientován hlavně na funkci. Tvary a barevnost by neměly být dominantní, spíš by měly zapadnout do prostředí, kde je umístěn. Samozřejmě pokud chceme mobiliáři dát další funkci, estetickou, uměleckou, a máme zájem použít mobiliář jako umělecké dílo, můžeme vytvořit také dominující a nepřehlédnutelný solitér.  Senioři, kteří jsou stále více a více aktivní, využívají mobiliář na krátkodobý odpočinek, diskuze s kolegy nebo čekají na příjezd městské hromadné dopravy. Za krátkodobé použití je možné považovat dobu maximálně 5 minut. Při delším časovém využití se předpokládá většinou možnost relaxace, telefonování, možnost surfování po internetu nebo možnost pozorovat okolí a odpočinek. Na výrobu se s rozvojem technologií a materiálů již využívají a ve větší míře budou dále využívat materiály s přidanou hodnotou. Tak jak se postupně mění naše technologie, tak podrobným výzkumem dokážeme z prvků, jako například uhlík, vytvořit nové a nové modifikace materiálů.  V návaznosti na tyto výzkumy se také zdokonalují produkty městského mobiliáře.

Kromě výše uvedených sociologických, ergonomických a estetických faktorů patří mezi nejdůležitější vlastnosti produktu odolnost, funkčnost a stabilita. Rozvoj nových materiálů a technologií přináší neustále nové možnosti, jakým směrem je možné dále vyvíjet městský mobiliář.

Cílem je definice pojmu městského mobiliáře pro seniory a na základě dostupných informací a praktických zkušeností z projektování, výstavby a výroby městského mobiliáře vytvoření konceptu městského mobiliáře pro seniory.

Výsledkem práce je definice standardních vlastností, které je nutné dodržet při navrhování prvků městského mobiliáře, návrh městského mobiliáře pro seniory a použití vhodného materiálu do specifického prostředí, definice vhodných materiálů pro konkrétní prostředí a návrh úpravy základních rozměrů sedáku pro tvorbu městského mobiliáře pro seniory.

_____________

[1] CREMANTE, S. and PEDRETTI, C. 2005: Leonardo da Vinci: [artista, scienziato, inventore]. 1st edition. Firenze [u.a.]: Giunti, ISBN 88-090-3811-8, s. 520.
[2] UNITED NATIONS, World Population Ageing 2017, link: https://www.un.org/development/desa/ageing/wp-content/uploads/sites/24/2017/05/WPA-2017-Launch-to-the-IDOP-5-October-2017.pdf, s. 7.
[3] BURGESS, E. W. and BOGUE, D. J. 1964: Contributions to urban sociology. Chicago: University of Chicago Press, 673 s.

Kľúčové slová: městský mobiliář, námestie, mestská zóna, dizajn nábytku, faktory, ulica, funkčnost, mestské časti, senior, materiál, funkcia